Předem: KONCER BYL BOMBOVEJ
Jo a bude to trocha delší slohovka tag se připravte jestli to budete číst
Ráno když jsem pro probděné noci vstala jsem šla ke komplu s tím že se nějak zabavím a pak se zajdu osprchovat umýt hlavu atd....ale co čert nechtěl na komplu mě to bavilo asi deset minut, tak že místo toho jsem šla hodit sprchu..... A pak zase kompl to bylo kolem půl deváté vůbec sem nevěděla co mám dělat nic mě nebavilo, snídani sem nechtěla, protože mi bylo tak zle, že bych se asi poblila...No stále jsem zůstavala u komplu a chodila na stránky, na které bych za normálních okolností ani nepáchla.....
Když bylo konečně kolem půl jedný a já měla suchý vlasy tak jsem je šla vyžehlit, překvapivě byly vyžehlený ani né za půl hodiny děs no pak jsem šla znova ke komplu s tím, že se uklidním a hodíme s kámoškou nějakou tu hru, bohužel hra protestovala a nešla pustit. Pak gdyž jsme hráli něco jiného mě zachvilu vykopl brácha tak že nic....Sem se šla namalovat (pak jel táta s mamkou pro lístky ke strejdovy), sem se oblíkla sepla vlasy natupírovala a čekala až přinde Pavla, když přišla tag sem se trocha uklidnila, protože můj brácha měl blbý hlášky na mou a Pavčinu adresu tentokrát sem se tomu jen chlámala dokonce jsem poprskala kuchyň Coca-colou.......Když můj brácha konečně našel svou mikinu šli jsme čekat před barák na tátu, kterej se nikde neobjevoval, asi po čtvrt hodině čekání sem mu psala sms......
Táta konečně přijel my naskákaly do auta, jeli eče na benzinu a pak už směr OSTRAVA, ale lidi ta cesta, do Ovy jezdíme tag osmkrát devětkrát za měsíc a cesta vždycky rychle uteče a teť to nebylo půl, ale třičtvrtě hodiny já každou chvilu čučela na hodiny ať to stihnem......A když už jsem konečně viděla za tou zatáčkou, která je mírně do kopce OSTRAVU byla jsem upa šťastná..
V Ostravě jsem měla pocit, že ty semafory schválně hážou červenou, když se k nim blížíme a tak jsem si málem okousala nechtíky a pavla se mi jen smála jak sem byla nervní a to eče nikdi nevěděl jak se mi motá hlava a jak je mi děsně blbě(naštěstí, protože táta by byl schopnej mě na ten konzík nepustit s tím že se tam zhroutím), když tedy konečně zastavil u Čez Arény tag seme s Pavlou vylezly z auta já teda trochu více rychle(jo a eče jsme si poslechly tátovo kázání ať dáváme bacha, že někteří budou jak blázni, ale asi ani nevěděl, že mu jeden blázen sedí v autě) mno když táta odjel tak sem byla upa v háji, protože už jsem se nemusela držet aby na mě něco nepoznal uplně jsem se třepala bylo mi zle motala se mi hlava (Pavka volala kámošce a říká "ele až se potkáme tag mi musís pomoct uklidnit Hanku ta se tu uplně třepe) sem se jen smála, chvíli jsme čekaly v tý dlouhatanský řadě, ale pak jsem si vzala k srdci tátova slova, že se musíme dostat dopředu a tag jsme vyrazili skoro dopředu tam jsme si stouply před nějakou babu ta nás hned zjebala "co vy dvě tady děláte běžte si stoupnout do řady" já ji jen odsekla "čekáme na kamarádku" (lež jako věž) "jo to známe" řekla jen a my se s ní dál nebavily a stouply si za ňu....
Pořád sem si psala s kamarodkou z netu, měly jsme v plánu, že tam něde hodíme spichana, ale nedařilo se já sice furt běhala jak blázen konem tý řady a řídila se podle esemesek pak když jsem běžela po třetí tag jeden kluk "už zas utíká" sem se jen smála, ale bohužel jsme se nenašli.
Pak když jsme vstupovaly do haly tak nám prohledaly tašky utrhly z lístku tu trhací část, nějaký němky nám daly jakésik letáky a eče cosi a pak už jsme šly do haly stouply jsme si za dvě holčiny (a měly parádní víhled na podium i když bych brala být upa u podia, ale bohužel to tam bylo hlídaný) pak Pavla chtěla na WC tag jsem se tý jedný holčiny ptala jestli neví, kde je WCečko tag to nějako popsala, já ji sice moc nepochopila, ale Pavla naštěstí jo mno pak ta jedna šla pro pití tag sem tam zůstala s tou jednou a ptala sem se jí odkud je a tak mno pak jsme kecaly pak, když se vrátila ta její kamarádka a Pavka tag se mě ptala jak se jmenuju říkám "Hanka" ona obratem "Lenka" tak sme se smály ta druhá se jmenovala "Jarka" byly s Kroměříže pak jsme tag kecaly několikrát se ozvalo zepředu řvaní tag jsme hned spozorněly:-)), ale planý poplach a tag jsme se zařekly, že do sedmi prostě nebudem řvát jen sme skoušely z Leňou pískat (docela mi to šlo) jo a každou chvilu jsme koukaly na hodiny a eče nám to šlo tag dobře já měla 17:40 Leňa 17:39 Jarča 17:41 a Pavka 17:42 tag nám to šlo tag hezky po minutkách, když bylo chvilu před sedmou tag dvě minuty tag ty světla tag mirně pohasly to už jsem myslely že to začíná a vono ne a Lenka "já to říkala, že ty světla zhasínaj postupňě" .......
a pak konečně sedm a světla zhasly uplně a my začly řvát pískat a nevím co všecko a najednou sem viděla Georga (jako prvního) pak sem koukla dozadu a viděla Gustu a pak sem skočila a koukla na druhou stranu a tam sem viděla Toma to už hrálo ÜEDW a pak Billík vyběhl na podium a já myslela, že se mi to vše jen zdá. Billda zpíval my sním teda hlavně refrém to jsme se vyřádily a vlastně celej konzík jsme ječely pískaly skákaly prostě paráda kluci byli upa bomba a strašně krásný bylo, když se zpívalo "Leb die Sekunde" a Tom přeběhl na tu naší stranu a jak zpíval tagy tag jak se usmíval a jak otevřel upa pusu tak to si snad budu pamatovat do konce mího života. Pak eče (nevím u které písničky to bylo) byli u sebe Tom a Georg a Georg něco říkal Tomovi a oba se smáli by mě zajímalo co mu říkal..... Upa meganě gut bylo, když byli u sebe Tomík s Billdou to bylo upa boží. Prostě paráda a nebo když se zpívalo "Schrei" tag všici z Billem uplně bomba to samé "DDM" nebo jak bylo "Vergessene Kinder" pak hned "Heilig" a pak "Totgeliebt" (moje tři nejoblíbenější písničky) ty sem zpívala uplně z plných plic a když skončily tag sem skoro nemohla popadnout dech, ale vzápětá zas v poho a dál všici zpívali a jak mile začal Bill třeba skákat tag všichni to po něm opakovaly a prostě bomba. Pag kluucííí zmizli a za chvíli se objevil jen Tom s Billem a hráli (teda Tom hrál, Bill zpíval, ale asi jste to pochopily) In die Nacht a pak už všici Rette mich a zase zpívala celá hala prostě bomba. Pak klici zmizeli a všici řvali "ZUGABE" a nebo pískaly a kříčeli "TOKIO HOTEL" to se klici objevili naposled přihodily ještě dvě písničky a pak už zmizeli na dobro. Jo a eče Bill skoro po každe písničce děkoval "VIELE DANKE"
Jo a eče jak Gustav hodil flašu tak pistála asi metr ode mě, ale než jsem se stihla pořádně otočit byla fuč.....
Pak jsme čekaly jestli se bude eče něco dík, protože měla být prý autogramiáda, ale ta nebyla:-(. To jsme si šly pak akorát z Lenkou koupit eče plagoš tagej krásnej. A pak už jsme jen vyprejskly z haly rozloučili se s Leňou a Jarčou s Lenkou jsme sio teda eče vyměnily čísla. A pak už jsme šly z Pavlou do auta......
Celou cestu jsme mlčely asi jsme nevstřebaly to, že jsme viděly kluky živé (já to vstřebávala do včerejška a tet taky mám potíž tomu uvěřit) a nebo ž to skončilo........
ALE ZÁŽITEK DO KONCE ŽIVOTA A EČE STĚMA NERVAMA CO SEM PŘEDTÍM MĚLA, ALE STÁLO TO ZA TO.
UUUUUUŽŽŽŽÁÁÁÁÁÁSSSNNNÝÝÝÝÝÝ